Navrhovaný objekt kombinuje prvky horizontální (1.NP), vertikální (věže A – D) a plošné (nepravidelné arkýře, velké prosklené plochy). Takto utvořená hmota stavby si i přes svou rozměrnost ponechává hravost a lehkost, na rozdíl od kompaktních objemově jednoduše řešených stávajících staveb v okolí.
Prostřednictvím velkých prosklených ploch stavba komunikuje s okolím. Na úrovni 1.NP je tato komunikace umocněna vnitřními atrii se zelení, která jednak přispívají k prosvětlení ploch uvnitř dispozice a současně budou solitérními privátními mikrosvěty, svými rozměry kontrastními k obecně rozlehlým venkovním plochám v lokalitě.
Fádnost a strohost tradiční hladké fasády, je eliminována tradičním architektonickým prvkem – arkýřem, který je v případě této stavby pojat maximálně jednoduchým způsobem.
Tvar, množství a nepravidelnost zde uplatněných arkýřů eliminuje jejich tradiční dojem „přílepků“ na fasádě. Kombinace okenních otvorů a arkýřů a současně kombinace vertikálních a horizontálních objemů ve zde navržené podobě posouvají vyznění stavby blíže k sochařskému objektu. Díky tomu se stavba uplatní jako signifikantní prvek lokality.
Antracitová barva fasády je volena záměrně jako umírněný ale seriózně působící protipól k barevně bohatým stavbám v okolí. Barevná střídmost fasády podporuje a nechává plně vyznít hmotové řešení stavby a současně vytváří decentní pozadí pro vyznění světle a barevně pojatých interiérů za prosklenými plochami, jejichž působení se uplatní zejména při bližším kontaktu se stavbou.